Sponzor školy
ČEZ

 
Aktuality ze školy

Školní řád
Pravidla pro hodnocení žáků
Právní souvislosti

Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v platném znění
Vyhláška MŠMT ČR č. 48/2005 o základním vzdělávání v platném znění


Úvod
Tento dokument je součástí školního řádu. Jeho cílem je vytvořit jasná pravidla pro hodnocení výsledku vzdělávání a chování žáků. Je určen pro pedagogy, žáky i jejich zákonné zástupce a uvádí požadavky na vědomosti, dovednosti a návyky pro určené stupně hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech i v chování včetně výchovných opatření. Zabývá se hodnocením a klasifikací dílčích i celkových výsledků žáka, které dosáhl v souladu s požadavky učebních osnov i jeho schopnosti používat osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v konkrétních situacích a chováním žáka v souladu s požadavky školního řádu.

I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou
1. Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikace pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
2. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáků i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
3. Učitelé zajišťují, aby zákonní zástupci žáka byli včas informovaní o průběhu a výsledcích vzdělávání.
4. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení (výpis z vysvědčení je opatřen podpisem třídního učitele).
5. Hodnocení výsledku vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
6. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Pokud je žák hodnocen slovně, pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání se slovní hodnocení převede do klasifikace.
7. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
8. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP s výjimkou předmětů, z nichž byl žák uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. stupně ZŠ, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
9. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
10. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
11. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka, je-li vyučující žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
12. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl, nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitelka školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
13. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
14. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
15. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit napomenutí třídního učitele, důtku třídního učitele, důtku ředitele školy.
16. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení napomenutí nebo důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
17. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
18. Udělení pochvaly a jiná ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly třídního učitele nebo ředitele školy a jiné ocenění za umístění v krajských, republikových nebo mezinárodních soutěžích nebo za mimořádný čin se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž byla pochvala udělena.
19. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy a ostatním žákům se především považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovené školním řádem. (Závažné zaviněné porušení povinností je každé jednání žáka, které hrubým způsobem porušuje povinnosti žáka stanovené tímto školním řádem, a to zejména: a) žák se dopustí hrubých slovních útoků vůči zaměstnancům školy a ostatním žákům, b) žák se dopustí úmyslnému fyzickému útoku vůči zaměstnancům školy a ostatním žákům.)

II. Stupně hodnocení a prospěchu
Stupně hodnocení a klasifikace jsou stanoveny v § 15 vyhlášky 48/2005 Sb., o základním vzdělávání.
1. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný
2. Chování je klasifikováno těmito stupni:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé

Klasifikace chování:
1) Klasifikaci chování žáků provádí třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli.
2) Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování školního řádu během klasifikačního období.
3) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
4) Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích pořádaných školou.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Má dobrý vztah ke kolektivu třídy a školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Ubližování spolužákům, vandalismus, krádeže, neoprávněné užívání cizí věci, podvody apod. Šikanování spolužáků, nerespektování pokynů učitele, Drzé chování vůči zaměstnancům školy, vulgární vyjadřování, kouření, konzumace alkoholu a užívání drog ve škole a na akcích pořádaných školou, neomluvená absence od 6 hodin výše.
Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Vážné ublížení na zdraví (nutnost lékařského ošetření), ohrožení života, žhářství, vandalismus a krádeže většího rozsahu (nad 1000,-Kč), organizování šikany a jiné trestné činnosti.
Přes udělení sníženého stupně z chování se závadové chování stupňuje.
Klasifikace prospěchu
Při hodnocení prospěchu dle uvedené stupnice jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu (ŠVP), k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
Východiska pro stanovení hodnotících stupňů
 úplnost, ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných cílových znalostí (faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů)
 kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované vzdělávací činnosti
 kvalita uplatňování osvojených znalostí a dovedností při řešení vzdělávacích úkolů
 kvalita práce s informacemi – dovednost nalézt, třídit a prezentovat informace, včetně dovednosti využíváni ICT
 osvojení dovednosti účinně spolupracovat
 přístup k učení, snaha a píle žáka
 samostatnost, tvořivost, originalita
 kvalita komunikativních dovedností – přesnost, výstižnost, odborná i jazyková správnost ústního i písemného projevu
 osvojení účinných metod samostatného studia – umět se učit
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně v souladu se specifikou předmětu.

Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Výsledky jeho činností jsou kvalitní. Je schopen samostatně pracovat s texty. Dokáže si zorganizovat vlastní práci, prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu. Je schopen sebekontroly. Pracuje s informacemi, spolupracuje s ostatními, řídí jejich práci, je originální.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činností jsou zpravidla kvalitní. Dokáže si zorganizovat vlastní práci, většinou prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu. Kvalita vzdělávání je bez podstatných nedostatků. Při práci s informacemi má v jejich zpracování a uplatnění drobné problémy. Při spolupráci s ostatními vyžaduje drobnou podporu nebo pomoc.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. S chybami uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Jeho myšlení je v celku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Má problémy s organizací vlastní práce, je méně samostatný, někdy prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu. Při práci s informacemi
má častější problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Spolupráce s ostatními vyžaduje podporu nebo pomoc.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. Se závažnými chybami uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Jeho myšlení není tvořivé, v jeho logice se vyskytují závažné chyby. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují nedostatky. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Má problémy s organizací vlastní práce, je schopen si ji zorganizovat jen za účinné pomoci učitele. Málokdy prokazuje píli, snahu a vzdělávací aktivitu. Často nedovede informace zpracovat. Spolupráce s ostatními je pasivní a pracuje pouze za výrazné podpory a pomoci ostatních.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné a značné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje podstatné nedostatky. S velmi závažnými chybami uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Jeho myšlení je nesamostatné, v jeho logice se vyskytují vážné nedostatky. V ústním a písemném projevu má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti má vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Svoji práci není schopen zorganizovat, neprokazuje píli, jeho snaha je malá nebo krátkodobá. Chybuje a není tvořivý. Nepracuje s informacemi. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes pomoc a podporu.

Kritéria pro klasifikaci ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky uplatňuje tvořivě. Má zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a tvořivý. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopnosti a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech pasivní. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

Kritéria pro klasifikaci ve vyučovacích předmětech s převahou praktických činností

Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci a k prováděným činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praxi. Práci vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané vědomosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku, uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí, hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci a k prováděným činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praxi. Práci vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí, hospodárně využívá suroviny, materiál, energii s dopouštěním malých chyb. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci a prováděným činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praxi. Při práci se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energie. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci a prováděným činnostem. Získané teoretické poznatky dokáže využít při činnosti jen za soustavné pomoci učitele. Při práci, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Méně dbá o dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci ani o prováděné činnosti. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky v praxi. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má velmi závažné nedostatky, výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Nevyužívá hospodárně suroviny, materiály a energii. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele a se závažnými nedostatky na menší podněty vedoucího skupiny. Jeho činnost vede k dosažení správného výsledku v rámci zadaného úkolu.
Stupeň 3 (výborný)
Žák při vykonávání požadované činnosti ve skupině projevuje nedostatky, které je schopen korigovat za pomoci vedoucího skupiny. Je méně iniciativní, v jeho myšlení se vyskytují chyby, které mohou negativně ovlivnit výsledek práce.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák i přes vedení vedoucího skupiny se dopouští závažných chyb. Je málo samostatný, není tvořivý, není schopen sám přispět ke zdárnému zvládnutí úkolů ve skupině.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je zcela nesamostatný i pod vedením se dopouští závažných chyb. Své chyby nedokáže opravit ani s pomocí ostatních žáků ve skupině. Nepodílí se na práci skupiny a tím ani na jejím výsledku.

III. Zásady pro používání slovního hodnocení
1) Slovní hodnocení prospěchu a chování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Na základě § 16 a § 51 zákona č. 561/2004 Sb. a § 14 a § 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb. může být použito slovní hodnocení prospěchu a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou. Slovní hodnocení žáka bude posuzováno individuálně na návrh třídního učitele, po projednání se zákonným zástupcem žáka a na žádost zákonného zástupce.
O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady.
2) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
3) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům.
Při požití slovního hodnocení se uvádí charakteristiky pěti následujících oblastí:
1) Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
 ovládá bezpečně
 ovládá
 podstatně ovládá
 ovládá se značnými mezerami
 neovládá
2) Úroveň myšlení
 pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti
 uvažuje celkem samostatně
 menší samostatnost v myšlení
 nesamostatné myšlení
 odpovídá nesprávně i na návodné otázky
3) Úroveň vyjadřování
 výstižné, poměrně přesné
 celkem výstižné
 nedostatečně přesné
 vyjadřuje se s obtížemi
 nesprávné i na návodné otázky
4) Úroveň aplikace vědomostí
 spolehlivě, uvědoměle užívá vědomosti a dovednosti
 dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb
 s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští
 dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
 praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele
5) Píle a zájem o učení
 aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
 učí se svědomitě
 k učení a k práci někdy potřebuje podněty
 malý zájem o učení, potřebuje stále podněty
 pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné


Převodní tabulka klasifikace a slovního hodnocení - ovládnutí učiva předepsaného osnovami

1 - výborný
Ovládá bezpečně

2 - chvalitebný
Ovládá

3 - dobrý
V podstatě ovládá

4 - nedostatečný
Ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný
Neovládá

Úroveň myšlení
1 - výborný
Pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 - chvalitebný
Uvažuje celkem samostatně

3 - dobrý
Menší samostatnost v myšlení

4 - dostatečný
Nesamostatné myšlení

5 - nedostatečný
Odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování
1 - výborný
Výstižné a poměrně přesné

2 - chvalitebný
Celkem výstižné

3 - dobrý

Myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 - dostatečný

Myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 - nedostatečný
I na náhodné otázky odpovídá nesprávně


Celkové aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 - výborný
Užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně

2 - chvalitebný
Dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se menších chyb

3 - dobrý
Řeší úkoly s pomocí učitele, s touto pomocí odstraňuje chyby

4 - dostatečný
Dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný
Praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Píle, zájem o učení
1 - výborný
Aktivní, svědomitý, má zájem

2 - chvalitebný
Učí se svědomitě

3 - dobrý
K učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 - dostatečný
Malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný
Pomoc a pobízení neúčinné


IV. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) Prospěl(a) s vyznamenáním
b) Prospěl(a)
c) Neprospěl(a)
d) Nehodnocen(a)
Žák je hodnocen stupněm:
a) Prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré.
b) Prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
c) Neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
d) Nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. Jestliže je žák z některého předmětu v prvním nebo druhém pololetí z výuky uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“.

V. Způsob získávání podkladů pro hodnocení
1. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérií, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
2. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledování jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,…), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.
3. Žák 2. až 5. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu s teoretickým zaměřením alespoň 4 známky za každé pololetí, z předmětů s převahou výchovného zaměření a praktických činností alespoň 2 známky za pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období.
4. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a zápory hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 kalendářních dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci žáka, zákonným zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům.
5. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok.
6. O termínu písemné zkoušky, která má trvat déle než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem (minimálně 5 kalendářních dnů). Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do kalendáře ve třídě nebo zápisem do třídní knihy nebo ústně. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
7. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
8. Třídní učitel zapíše známky za první a druhé pololetí do katalogového listu žáka a dbá o jejich úplnost. Do katalogového listu žáka jsou zapisována výchovná opatření.
9. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde žák pobýval, žák se znovu nepřezkušuje.
10. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají na pedagogických poradách.
11. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do klasifikačního archu a připraví návrhy na možnost opravných zkoušek na konci druhého pololetí, na klasifikaci v náhradním termínu.
12. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v průběhu třídních schůzek, konzultačních odpolední a kdykoliv, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. Těm, kteří se nemohli dostavit do školy v určeném termínu, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování jsou sdělovány pouze zákonným zástupcům žáka, nikoliv veřejně před všemi účastníky. Pokud se zákonný zástupce nedostaví do školy, třídní učitel bude informovat o prospěchu žáka jeho zákonného zástupce prostřednictvím žákovské knížky.
13. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelně.
VI. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách


Komisionální zkoušky
Komisionální zkoušky se konají v těchto případech:
a) Přezkoušení při pochybnosti zákonného zástupce o správnosti klasifikace.
b) Opravná zkouška.
c) Plnění povinné školní docházky v zahraniční škole nebo formou individuální výuky.
1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy, v případě, že jde o přezkoušení dle bodu a) a vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě pověřený učitel, nebo v případě, že jde o přezkoušení z předmětu, který vyučuje ředitel školy, je předsedou krajským úřadem jmenovaný učitel,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
Přezkoušení při pochybnosti zákonného zástupce o správnosti klasifikace
1) Má-li zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
2) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří stupněm prospěchu nebo slovním hodnocením. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
3) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
4) Žák může v jednom dni konat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
5) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
6) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.


Opravná zkouška
1) Žáci pátého ročníku a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou předmětů, konají opravné zkoušky.
2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
3) Žák, který nevykoná zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálním přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

Plnění povinné školní docházky v zahraniční škole nebo formou individuální výuky
1) Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole a koná zkoušku ve spádové škole, koná ji:
a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní školy,
b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
2) Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.
3) Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní rozsah a obsah stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným rozsahem a obsahem zkoušky seznámí ředitelka zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.
4) Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.
VII. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných žáků
Hodnocení žáků se speciálními potřebami
1) Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák s potřebami podpůrných opatření ve vzdělávání a žák s odlišnými životními podmínkami a odlišného kulturního prostředí.
2) Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.
3) Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků z pedagogicko-psychologické poradny a SPC při ZŠ logopedické Týn nad Vltavou a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
5) Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a způsoby, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.
6) Vyučující klade důraz na ten způsob projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikace se nevychází z počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
7) Všechna navrhovaná pedagogická opatření se projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.
Hodnocení nadaných žáků
1) Ředitel může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitelka školy.
2) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva ve škole, na niž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.


Tento dokument nabývá účinnosti dne 1. 9. 2019.
Mgr. Vladimír Zibura
ředitel ZŠ a MŠ Olešník, příspěvková organizace